PYRAMIDY - MARS - SIRIUS: "Ostrov Maradžo a oblačný přístav Tiahuanaco

 

 
14.09.05   Will Landa
 

A ještě jedna senzace času - kameny z Icy, které byly nalezeny v Peru v departementu ICA nedaleko Planiny Nazca se záhadnými obrovskými čarami - liniemi a obrázky. Kameny z Icy byly nalezeny ve starém řečišti. Tyto černé kameny s četnými obrázky nesou ohromující informaci o vysoce rozvinuté staré civilizaci Země. Jeden kámen zobrazuje operaci srdce. Je jasně vidět ruka lékaře držící srdce. Jsou zde vyobrazeny i operace lebky, anomální porod, operace jater, ledvin.a také mozkových hemisfér. A mnoho jiných. Je to prostě naprostá fantazie, něco neuvěřitelného. Kameny z Icy zobrazují, jak stará civilizace využívala prostředky, aby se zabránilo odmítnutí darovaného orgánu - takové orgány se zkrápěly krví těhotných žen neboť operovanému předávali ledviny s nadledvinkami toho samého dárce.

 

 
 

Současné medicíně je známo, že organizmus těhotné ženy vyrábí hormon progesteron, aby nedošlo k potratu oplodněného vajíčka. A obal nadledvinek dává hormony stimulující výměnu látkovou v molekule a neutralizující toxiny. Znamená to snad, že Atlanťané již tenkrát toto znali ?Jiné kameny zobrazují polokoule na první pohled neznámé planety. Při důkladném pozorování se však zjistilo, že je to vyobrazení planety Země, ale takové jaké byla nebo mohla být před miliony roků, bez polárních čepic. Sedm kontinentů obepínalo náš glóbus, pahorky se vypínaly k atmosféře. Voda moří se tehdy intenzívně odpařovala.

Kameny  Icy zobrazují mapu světa, člověka s teleskopem a komplexy komet, oblačností i souhvězdí. Jeden kámen zobrazuje larvy zkamenělé ryby "agnato" jejíž výskyt byl před 4 miliony let. Na dalším kameni je vyobrazen vývoj dinosaura od fáze malého pulce až do vzrůstu dospělého jedince.Proč tato stará civilizace zapečetila takové znalosti do těchto kamenů? Ona věděla, že planeta protrpí množství kataklyzmat a zachránit se mohou jen kameny, aby donesly informaci dalším pokolením.

V roce 1974 v tom samém departementu Icy na Planině Nazca odhalil německý mineralog Klaus Dikudt podivný minerál podobný obsidianu - tmavou skleněnou vulkanickou horninu. Pod roentgenologickým pozorováním minerálu a zkoušce ve 4000 stupňů nedošlo k žádné změně minerálu. Možná, že tímto minerálem byla pokryta letecká přistávací dráha kosmického přístavu na planině Nazca. Podle Michaela Galiského na planině Nazca mohou být odhaleny mohutné vrstvy železné rudy, pokud vyobrazení opic se spirálovitě zatočeným ocasem symbolizuje mohutná elektromagnetická pole sloužící jako zřídlo energie pro start kosmických lodí.

Tato teorie je potvrzena na kamenech z Icy a je jich hodně. Na jednom z těchto kamenů je vyobrazeno 13 zodiakálních souhvězdí seskupených  na nebeské báni, jako u starých Sumerů. To pak ale znamená, že staří Summerové jsou také následovníci Atlanťanů !

A ještě jeden senzační nález - lebka z jednoho kusu křemene - křišťálu, kterou ukazoval film podle knihy Erika von Danikena "Vzpomínky na budoucnost". Tato lebka je plně průzračná, bez jediné rýhy či kazu, místy v ní prosvítají kouřové skvrnky a malinké bublinky vzduchu. Ale ani jedna puklinka či rýha ! S nezvyklou pečlivostí jsou  provedeny ty nejmenší detaily lebky a jejích proporcí. Ještě v roce 1927 lebku objevil americký archeolog Chedgeyev ve "městě spadlých kamenů" Lubaantune, staré citadely mayů v džungli Britského Hondurasu. Tato lebka byla vypracována z jednoho kusu křemene a vyhlazena. Ale kým a čím byla takto opracována ? A jakou technologií?  Neobyčejně pohyblivá spodní část lebky je zasazena do hlazených důlků na kloubech. Již při malém závanu se čelist začala otvírat. Staří tvůrci této lebky ovládali neznámou technologii, vytvořili složitý systém čoček, hranolů a dutých kanálů v lebce, takže se třpytila při přiblížení ohně zobrazujíc obličeje lidí, hory, zvířata. Nyní je tato krystalová lebka uchována v muzeu Amerických Indiánů v New Yorku.

V říjnu 1928 na Azorských ostrovech, (posledním kousku Poseidonise - Atlantidy) francouzský archeolog Boluen našel velký blok křemene vážící 1360 kg. Na něm byly obrázky lidské hlavy, kolem ní poháry, dále otisky ohromné lidské nohy, koňských kopyt a velkých žlabů (koryt). O této senzaci psaly francouzské a anglické časopisy. Na Azorských ostrovech jsou i jiné tajemné věci. V roce 1945 zde z oceánu vyrostl nový ostrov nedaleko ostrova Faial. Objevila se část Atlantidy, ale v hořící mase vulkanického popela nebylo možné najít nějaké stopy p Atlantidě. Robert Charru píše, že Azory se dříve nazývaly Začarovanými ostrovy. Na ostrově Sant Miguel se odhaluje jedna z nejkrásnějších krajin na světě - obrovská zelená dolina posetá hortenziemi a azalkami. Na jejím dně jsou dvě jezera jejichž harmonické obrysy se proplétají z pohledu symboliky nekonečnosti. V jenom jezeře je voda modrá a ve druhém smaragdově zelená.

Po roce 1898 nezůstalo pochyb o tom, že v okolí Azor bylo kdysi mořské dno souší. Z vraku lodi zde byl vyzvednut úlomek horniny Tachilia. Zjistilo se, že tato hornina tvrdne pouze na vzduchu, na souši. A v tomto místě mohl být jedině kontinent Atlantida.

 

 

Ostrov Maradžo a oblačný přístav Tiahuanaco

Pás skal Jižní Ameriky pokrytý petroglyfy Slunce a Měsíce, obrovských krokodýlů a křížů se táhne na 500 čtverečních mil. Na Rio Negro skalní malby zobrazují vysoké lidi archaického typu v dlouhých oblecích. Jedna ruka je zvednutá a druhá svírá dlouhou berlu (či žezlo). Podobné postavy byly nalezeny na Horním Orinoku, na skále v Timeru (Holandská Guayana) a také ve starých ruinách vysokohorského Tiahuanaco, v Kolumbii a v Mexiku.

Na ostrově Maradžo nedaleko ústí Amazonky bylo nalezeno pohřebiště s urnami na nichž bylo vyobrazení různých rasových typů lidstva. Jejich město bylo odhaleno  pod úrovní Eqvadorského pobřeží. Byla zde nalezena veliká obsidianová zrcadla ve tvaru čoček a zvláštní, podivuhodné tvary hranolů na jejichž hranách jsou gravírované různé symboly a znaky.

Asi 60 mil dolů od Magdaleny v divokých džunglích San Augustino byly nalezeny irigační kanály a kolosální sochy vytesané z monolitní skály. Domy byly a jsou dodnes  plné antických soch, které stojí i na náměstích. Viditelně existuje spojení  mezi těmito starými ruinami a Velikonočním ostrovem, Ponape, Maledivami i Markýzami. Skalní obrázky zobrazují dvě vysoké osoby oblečené do dlouhé řízy a jeden z nich je s žezlem v ruce. Jejich účesy jsou podobné těm, které byly objeveny na freskách tajemného oblačného města Tiahuanaco. Toto město bylo jako by speciálně vyzvednuto, jako památník Lemurie do ohromné výšky And titánskou silou živlu až do atmosféry :

Toto město kdysi před miliony let se nacházelo na pobřeží Tichého oceánu. V předhistorické výzdobě jsou vyobrazeny létající ryby a v jeho rozvalinách byly odhaleny pozůstatky námořních přístavů. Toto město leželo před miliony roků na úrovni moře. Jezero Titicaca přimykající se k Tiahuanacu má mělčinné usazeniny starých (dřívějších) mořských řas do hloubky 2 yardů. Toto jasně ukazuje, že tento horský hřbet byl kdysi přímořským pobřežím.

Do podobné výšky bylo vyzvednuto "Pole gigantů" nedaleko Bogoty v současné Kolumbii. Toto pole je plné zkamenělých kostí mastodontů kdysi obývajících pobřežní pastviny. Tito mastodonti jsou také namalovaní na  úlomcích keramiky z Tiahuanaca.

Chrám Slunce - Kalasa Saya v Tiahuanacu a ruiny starého přístavu vedle náměstí a ohromná socha s podivnou plochou čepičkou na hlavě, přidržujíc jednou rukou  na hrudi žezlo s hlavou kondora a ve druhé ruce drží tabulku - s hieroglyfy - toto všechno hovoří o sounáležitosti Lemurského kontinentu, který byl zničen před 700 000 léty jak sdělili Mahátmové Sinetovi.

Gigantická socha, kolos s tlustými pevně semknutými rty a čtvercovým mocným podbradkem se liší od antických soch Brazílie, které patřily k jemnější rase Atlanťanů. Kolos z Tiahuanaca je Lemurijec.

Ještě v 16.století byly mnohé památníky Tiahuanaca celé, o čemž píše misionář Alkobaco: "Viděl jsem obrovský sál se střechou imitující v kameni doškovou střechu. Vody jezera omývaly stěny velkolepého dvora v městě mrtvých a na mělčině, na poli kde se zvedaly překrásné sloupy bylo množství velkolepých soch mužů i žen. Byly jako živé, tak zajímavě byly sochařem vytesány. Některé sochy držely v rukou poháry a číše a jiné seděly obklopené vším, jako v životě. Některé šly v proudu vody, která omývala staré stěny. Ženy držely na rukou děti a některé nesly na zádech." Tyto sochy byly zničeny vojsky konkvistadora Pissara v roce 1545. Když první vládcové Inků vešli do Tiahuanaca ve druhém století, město již dávno předtím bylo neobydlené. Jeho ulice byly krásně vydlážděné a velkolepé chrámy stály uprostřed pustých náměstí. Zachránily se pozůstatky překrásného akvaduktu a zvláštní sochy zdobily lože a strany vodovodů. Obyvatelé města byli rudokožci, ale setkávali se i s černokožci a negroidním typem tváře.

Chrám Slunce byl postaven na vrcholku useknuté pyramidy. Astronomové města měli všechny detaily teleskopů, reflektory i čočky. Je zde také socha s hlavou žirafy - ale ta se nenachází v Jižní Americe ! To ale znamená, že v době Lemurie zde byla šíje spojující kontinenty s Austrálií. Ruiny Tiahuanaca v sobě nesou stopy obrovského zemětřesení. Keramika, nádobí, kousky budov, vše je promícháno.

V době konkviskadorů bylo  nalezeno v Peru, Mexiku a Patagonii několik pochovaných obrů - ohromné lidské kosti. Vzrůst těchto obrů byl 2,5 metru. A to jsou pozdní Lemurijci. A oni také postavili Tiahuanaco. Nedávno byly v Tiahuanacu nalezeny terakotové figurky vyšších Žreců (mágové sloužící pravdě). Na různobarevných hlavových úborech těchto sošek jsou vyobrazeny čtyři symetrické symboly ve tvaru sloupu s černým křížem a koulí (snad glóbus Zemský) ve středu. S těmito symboly jsme se setkali  u Mayů a různých národů Jižní Ameriky. Je to symbol Slunce a ducha Božstev rodícího se do hmoty. Znak žebříku či schodů na všech čtyřech stranách od koule věrně zobrazoval stupňovité pyramidy jako ztělesnění Kosmických Zákonů.

Všechny tyto rozvaliny zničených civilizací ilustrují reálné potvrzení SVATÉHO UČENÍ  dřívějška o rasách Země o kterých také souhrnně píše H.P.Blavatská ve své "Tajné doktríně".

Bohužel je ve světě mnoho ostrých protivníků této verze mezi učenými archeology, etnografy i geology. Toto se hlavně projevilo v létech rozkvětu socialismu. Protivníci kategoricky a bez důkazů popřeli jakékoliv pokusy zdůvodnit fakta ve prospěch Atlantidy a Lemurie nebo verzi Erich von Danikena a proto si vzali jako osnovu fotografie záhadných měst planety. Kategoričnost a dogmatismus dlouhých nudných rozborů těchto ateistických autorů s učenými stupni a zemskými zvláštnostmi již zapadly do řeky zapomenutí. Popření je neočekávané. Ale unikátní vědění H.P.Blavatské a geniální předpovědi E.Cayceho, R.Charru. Wilkinsona, E.von Danikena a dalších Atlantologů vzrušuje lidstvo a zájem o knihy těchto autorů neopadl ani v dnešní době.

 

 

Zdroj: http://www.matrix-2001.cz