Zasvěcení lidská a sluneční 8
Učednictví

Učedníkem je ten, kdo slíbil tři věci:
a) sloužit lidskosti,
 b) spolupracovat s úrovní Nejvyššího, tak jak to chápe a umí nejlíp,
 c) rozvíjet sílu duše, rozšiřovat své vědomí do té míry, až bude moci  působit ve třech rovinách tří světů a v příčinném těle. Následovat hlas  svého vyššího já a nebýt pod diktátem jeho nižšího trojího projevu.
 Charakteristika učedníka
Učedníkem je ten, kdo začíná chápat skupinovou práci a mění centrum  své činnosti zaměřené na sebe (jako klíčového prvku kolem kterého se vše  točí) směrem k centru skupiny.
 Učedníkem je ten, kdo si současně uvědomuje relativní bezvýznamnost  každé jednotky vědomí, a zároveň její rozsáhlou důležitost. Jeho smysl  pro proporci je vyregulovaný a vidí věci, jaké ve skutečnosti jsou. Vidí  lidi takové jací jsou, vidí sebe sama, jakým je od přirozenosti a snaží  se stát tím, kým je.
 Učedník chápe život jako mocnou stránku přírody a forma ho už  nepřitahuje. Pracuje se silou a prostřednictvím síly, ví, že sám je  silovým centrem uvnitř většího silového centra a je zodpovědný za vedení  energie, která může být nalévána do jeho vnitřních kanálů skrze které  může mít skupina užitek.
 Učedník ví, že ve větší nebo menší míře tvoří předsunutou hlídku Mistrova vědomí, nazírajíc na Mistra v dvojím smyslu:
 a) jako své vlastní vědomí duše,
 b) jako centrum své skupiny, jako sílu oživující všechny jednotky, ze  kterých se skládá skupina, a které je spojuje do jednoho celku.
 Učedníkem je ten, kdo přenáší své vědomí ze všeho osobního do neosobního  s tím, že v přechodné fázi snáší mnoho těžkostí a utrpení, které je  nutné vydržet. Tyto těžkosti vznikají z různých příčin:
 a) nižšího „já“, které rebeluje probíhající proměnu,
 b) jeho přímé skupiny, přátel nebo rodiny, kteří rebelují jeho rostoucí  neosobnost. Nelíbí se jim žít s ním na jedné straně a přece odděleně,  jelikož je ještě rozdělují jiné touhy a zájmy. Ale zákon koná vždy dobře  a jenom v esenciálním životě duše můžeme poznat pravdivou jednotu.  Mnoho smutku způsobí učedníku zjištění, co je to forma, ale jeho cesta  nakonec vede k dokonalému sjednocení.
 Učedníkem je ten, kdo si uvědomuje svou zodpovědnost vůči všem  jednotkám, které spadají do jeho vlivu – zodpovědnosti spolupráce s  plánem evoluce těchto bytostí a tak rozšířit jejich vědomí a naučit je  rozdíl mezi skutečností a neskutečností, mezi životem a tvarem. Nejlépe  se mu to podaří, když vlastním žitím projeví svůj cíl, své záměry a své  centrum vědomí.
Práce učedníka
Učedník se má proto snažit dosáhnout:
• Citlivé reakce na vibrace Mistra; praktické čistoty života, ne jenom teoretické.
• Osvobození od starosti. Je si totiž třeba uvědomit, že starosti jsou založené na osobě a jsou výsledkem neúplného zbavení vášní, což způsobuje přílišnou hotovost reagovat na vibrace nižších světů.
• Plnění svých povinností. Tento bod znamená nutnost bez výbuchů emocí plnit všechny své závazky a věnovat pozornost karmickým dluhům. Zvláštní důležitost, což se týká všech učedníků, je třeba věnovat emoční vyrovnanosti. V dnešní době totiž díky vývoji myšlení často není pro žáky překážkou nedostatek rozlišování ale zbavit se emoční nevyrovnanosti. Jde o dosažení takového stavu vědomí, kdy je vidět úplná vyrovnanost a nepřevažuje již ani utrpení ani potěšení, protože jsou nahrazeny radostí a blahem. Pochopení stojí za to, protože je třeba mnoho vytrvalosti pro dosažení emoční vyrovnanosti.
• Měl by rovněž studovat tělo Kama-manas (tělo tužeb mysle). Stojí za to, věnovat mu pozornost, jelikož - ve spojení s lidskou existencí ve třech světech – je to z mnoha důvodů nejdůležitější tělo slunečního systému. V příštím systému mentální vozítka sebe-vědomých jednotek analogicky obsadí místo, které v minulém slunečním systému měla vozítka fyzická.
• Na výstavbě svého fyzického těla má učedník pracovat, jestli to tak můžeme říci, vědecky. Musí usilovat, aby v každém vtělení vytvářel tělo, které bude lepším vozítkem pro použití síly než minulé. A proto není sdělování informací o zasvěceních ničím nepraktickým, i když někteří si to mohou myslet. V průběhu dne nesmí ani na okamžik ztratit tento cíl ze zřetele a pracovat na jeho dosažení. Jedním z nejmohutnějších prostředků praktického rozvoje, přístupným zároveň pro lidi malé a velké, je nástroj ŘEČI. Ten, kdo střeží svou řeč, a mluví pouze z altruistickým záměrem, aby prostřednictvím jazyka přenášel energii Lásky, rychle ovládne vstupní přípravné kroky k iniciaci. Mluvení je nejokultnějším projevem v bytí. Je střediskem tvoření a vozítkem energie a síly. Rezervovanost ve slovech, chápaná esotericky, zachovává sílu, ale užitek ze slov, správně vybraných a vyslovených, rozšiřuje lásku, to je tu sílu ve slunečním systému, která ochraňuje, posilňuje a stimuluje. Pouze ten, který něco ví o těchto dvou aspektech řečí, může být přiveden před Zasvěcujícího a převzít jisté zvuky a tajemství, svěřené mu pod přísahou mlčení.
• Učedník se musí naučit mlčet tváří v tvář před tím, kdo je zlý, jakož  taky mlčet vůči utrpení světa. Nemá ztrácet čas neúčinnými žalobami a  projevy smutku, ale pomáhat ulehčit tíhu světa, pracovat a neztrácet  energii jalovými řečmi. Naopak má mluvit, když je třeba povzbuzovat, a  užívat mluvu konstruktivně, vyjadřovat sílu lásky světa - takovým  způsobem jak skrze něj protéká – tam, kde bude sloužit, přinášet  ulehčení nebo nést břemena. Učedník si musí pamatovat, že s pokrokem  lidské rasy element lásky dvou různých pohlaví a jeho projev se  povznesou na vyšší úroveň. Tehdy skrze mluvené slovo, a ne – jako nyní –  skrze projev ve fyzické úrovni, přijde uskutečnění té pravé lásky,  spojující všechny, sloučené ve společné službě a touze. Tehdy láska mezi  jednotkami lidské rodiny nabude tvar prostřednictvím řeči za účelem  tvoření na všech úrovních. Energie, která se projevuje dnes hlavně skrze  nižší, to jest rozmnožovací centrum, bude přetvořena a přenesena do  vyššího krčního centra. Tento ideál je ještě daleko, ale již nyní ho  mohou někteří vidět a – i když částečně – snažit se ho vytvářet skrze  společnou službu, láskyplnou spolupráci, skrze jednotu v touze,  myšlenkách a úsilí.
Vztahy ve skupině
Učednická stezka je cestou trnitou. Trny žák potkává na každém kroku a  očekávají ho těžkosti za každou zatáčkou. Jestli jí ale kráčí vytrvale,  v překonávání těžkostí a v upřímné oddanosti pro dobro skupiny a když  si patřičně všímá evoluční vývin jednotlivců, sklidí zralé ovoce a  dosáhne cíle své cesty. Takto vyrůstá SLUŽEBNÍK lidské rasy. Učedník je  služebníkem rasy, neslouží totiž žádným osobním cílům, a z jeho nižších  těl nepřicházejí vibrace, které by ho mohly svést z vybrané cesty.  Slouží – protože ví, co je v člověku, a protože skrze mnoho životů  pracoval zároveň s jednotlivci, jakož i se skupinami a rozšiřoval své  snažení, až konečně shromáždil kolem sebe ty jednotky vědomí, které může  nabudit a skrze které může uskutečnit plány svých nadřízených. Takový  je cíl jeho snah, ale průchozí etapy jsou plné těžkosti pro všechny,  kteří stojí na prahu objevení svého Já a kteří se sami stávají Stezkou.
 Tady můžeme dát několik praktických rad:
 • Prostudujte pečlivě první tři knihy Bhagavad Gíty. Ardžunův problém – je stejný jako všech učedníků, a jeho vyřešení je od věků totéž.
• Buďte ostražití a hlídejte svá srdce. Když budete přenášet oheň ze solárního centra do srdečního, pocítíte mnoho bolesti. Není lehké milovat tak, jak miluje Nejvyšší, láskou čistou, nic nežádající spět, láskou neosobní, která se potěší, když se dočká reakce, ale s ní nepočítá, která miluje tiše, klidně, hluboko, mimo všechny zjevné odchylky, která ví, že až každý nalezne svou zpáteční cestu domů, zjistí, že dům je místem s-jedno-cení.
• Buďte připraveni na osamělost. Takový je totiž zákon. Když se člověk rozloučí se vším, co se týká jeho fyzického, astrálního a mentálního těla, a soustředí se v Duši, způsobí to na nějakou dobu odloučení. Je třeba tím projít a vydržet. Později to přivede učedníka k užšímu spojení se všemi, kteří jsou s ním spojení díky karmě minulých životů, práci ve skupině a konání (ze začátku téměř nevědomému), k seskupování kolem sebe těch, skrze které bude později pracovat.
• Kultivujte štěstí, vězte, že smutek, nezdravé pátrání po příčinách, nadměrná citlivost na kritiku druhých vede ke stavu, ve kterém se učedník stává téměř nepoužitelným. Štěstí je založeno na důvěře v Boha, který přebývá v nás, vděku za čas a zapomínání na sebe (své nižší já). Přijímejte všechno potěšení, které obdržíte, jako svěřené vám proto, abyste mohli rozšiřovat radost. Nestavějte se proti štěstí ani potěchy ze služby, myslíc si, že něco není v pořádku. Když nižší já stávkuje, objevuje se utrpení. Ovládejte nižší já, odhoďte žádostivost, a všechno bude radostí.
• Mějte trpělivost. Vytrvalost je jednou z charakteristik vyššího já.  Duše trvá, a ví, že je nesmrtelná. Osobnost klesá na duchu - ví, že je  tu krátce.
 Učedník se setkává jen s tím, co je v plánu. Tam, kde motivy a touhy  srdce jsou obráceny výhradně k plnění vůle Mistra a sloužení lidské  rase, všechny eventuality obsahují zárodky příštího podnikání a  ztělesňují prostředí pro další krok dopředu. V tom naleznete mnohá  vysvětlení a klidnou oporu tehdy, když vize učedníka skrze mraky není  vidět, vibrace budou nižší než by měly a jeho úsudek bude zamlžen  znečištěním vyplývajícím z okolností na fyzické úrovni. U většiny se  vynořují v astrálních tělech založených na minulých, starých vibracích,  které nemají svůj základ ve skutečnosti, proto je třeba bojovat pro  takové ovládnutí astrálních podmínek, aby mír a důvěra mohly vyrůst ze  současných starostí a trápení a aby z ostrých činů a vzájemného působení  bylo možno vytvořit pohodu.
 Můžeme dosáhnout takového bodu rozvoje, ve kterém nic nemůže porušit  vnitřní klid, ve kterém je mír, který je nad veškeré chápání, protože  vědomí člověka je soustředěno do Duše (vyššího já), které jsouc kruhem  budhického života, je samým mírem. V tomto stavu je znám a cítěn postoj k  sobě a rovnováha vládne, protože centrum života je v Duši, která je  základem rovnováhy. V takovém stavu vládne nenarušený a pevný klid,  protože božský Znalec pevně ovládá řízení a nepřipustí žádné rozruchy  pocházející od nižšího já. Je to pro člověka stav ve kterém je dosaženo  blaho, které nezávisí na poměrech ve třech světech, ale ve vnitřním  uskutečnění bytí mimo vše, co není jástvím. Bytí, které trvá stále, i  když čas a prostor se vším, co obsahují, zaniknou. Bytí, které člověk  pocítí, když již poznal všechny iluze, když je vyzkoušel, prošel skrz  ně, proměnil se a transcendoval, když malý svět lidských bojů je již  rozprášen a viděn jako nicota. Bytí založeno na poznání „JÁ JSEM TO“.
 Takový vnitřní postoj a prožitek je přístupný všem těm, kteří vytrvají  ve svém vysokém úsilí, kteří vše pokládají za bezcenné, jen aby mohli  dosáhnout cíle, kteří se zaměřili řízení jedním stálým směrem skrze  všechny poměry, majíc oči obrácené vpřed k vizi, uši pozorné k hlasu  Boha vevnitř, který zazní v tichu srdce, kteří své kroky pevně vedou  stezkou vedoucí k Bráně zasvěcení, ruce natažené, aby pomáhali světu, a  celý život podřízený volání služby. Tehdy vše, co potkáváme na cestě  života, je pro dobro – nemoc stejně jako zdraví, dobrá příležitost,  úspěch nebo rozčarování, posměchy a machinace nepřátel, nepochopení u  těch, které milujeme – všechno existuje pro to, aby bylo proměněno.  Stálost vizí, tužeb a neustálý vnitřní kontakt uznávají jako důležitější  nežli cokoliv jiného, stálost je tu cílem navzdory poměrům.
 Když aspirant udělá pokroky, tehdy nejen uvádí do souladu dvojice  protikladů, ale taktéž mu zůstanou odhaleny tajemství srdce jeho bratra.  Stává se uznávanou sílou ve světě a lidé ho mají za jednoho z těch,  kterého službě mohou věřit, taktéž obracejí se k němu o radu a pomoc v  disciplině, ve které je uznávaný. Taktéž jím intonována nota je slyšena  mezi dévy a lidmi. Na tomto stupni toto činí perem v literatuře, živým  slovem na přednáškách a vyučováních, nebo skrze hudbu, malířství a  umění. Tím nebo jiným způsobem přichází do lidských srdcí a stává se  pomocníkem a služebníkem své rasy. Můžeme ještě vyjmenovat dvě více  charakteristické skutečnosti pro tento stupeň:
 Aspirant přichází ke správnému zhodnocení okultní hodnoty peněz ve  službě. Nehledá pro sebe nic mimo to, co mu může pomoci připravit se pro  vykonání práce. Dívá se na peníze a na to, co za ně může koupit, jako  na něco, co by se mělo použít pro bližní a jako na prostředek pro  realizaci plánů Mistra, tak jak je sám vnímá. Okultní význam peněz je  málo hodnocen a přece je jednou z nejdůležitějších zkoušek pozice  člověka na Zkušební stezce, právě vztah k penězům a způsob manipulace je  tím, co všichni hledají, aby mohli uspokojit touhu. Pouze ten, kdo  netouží po ničem pro sebe, může být příjemcem peněžní štědrosti a  rozdělovat bohatství vesmíru. V opačných případech vzrůstající bohatství  přináší pouze smutek a úzkost, nespokojenost a zneužití.
 Na tomto stupni stezky se život aspiranta stává nástrojem likvidace, v  okultním významu toho slova. Kdekoliv totiž půjde, síla tekoucí z  vyšších úrovní skrze něho a jeho vlastní vnitřní Bůh, má někdy zvláštní  vliv na jeho okolí. Tato síla povzbuzuje současně dobro jakož i zlo.  „Lunar Pitris“, to jsou mnohé malé životy, ze kterých se skládají těla  jeho bližních a jeho vlastní, jsou rovněž povzbuzována, jejich aktivita  se zesiluje a jejich síla velmi roste. Tento fakt používají ti, kteří  pracují na vnitřní straně, aby uskutečnili jisté požadované výsledky. A  to právě způsobuje často přechodnou depresi zkušenějších duší. Nemohou  vydržet sílu vlévající se do nebo na nich - přechodně přespříliš  povzbuzující jejich centra a vozítka - a rozbijí se na kousky. Tento jev  můžeme uvidět jak ve skupinách, tak i u jednotlivců. Ale opačně, jestli  „měsíční Vládci“, to je život nižšího „já“, byli již dříve ovládnuti,  tehdy z důvodu sil a energií, se kterými se člověk stýká, je povzbuzeno  vědomí fyzického mozku a center hlavy kvůli kontaktu s duší. Tehdy  obvykle ničivá síla se stává činitelem dobra a nápomocným povzbuzením.  Tehdy ji mohou použít ti, kteří vědí jak vést lidi k podpoře osvícení.
 Všechny tyto kroky je třeba vypracovat v každé ze tří nižších rovin a ve  třech tělech podle jednotlivého paprsku a podpaprsku. Tímto způsobem  pokračuje práce učedníka a takto jsou vykonány jeho zkoušky a trénink.  Taktéž správný směr energie a moudrá manipulace s proudy síly ho přivádí  k Portálu zasvěcení, kde postoupí ze Síně učení do Síně moudrosti, ve  kterém se postupně stává „informován“ o silách a mocích dosud latentních  v jeho vlastní Duši a jeho duševní skupině. Síly jeho duševní skupiny  se stávají jeho sílou, kterou může nyní používat, protože již mu lze  důvěřovat, že ji použije pouze pro dobro lidstva. Po čtvrtém zasvěcení s  ním bude sdílená jistá část energie Planetárního loga a umožněn postup  vpřed a přenášení plánů tohoto Loga v evoluci.
 Mělo by se pamatovat, že učedníci prvního paprsku chápou své učednictví  převážně v smyslu energie nebo síly nebo konání, kdežto učedníci druhého  paprsku je chápou spíše v smyslu vědomí nebo iniciace. Proto se taky  objevují rozdíly v obvykle používaných výrazech a mezi mysliteli je  nedostatek jejich pochopení. Mohlo by být užitečné vyjádřit ideu  učednictví v termínech různých paprsků, tak jak se učednictví projevuje  ve službě ve fyzické rovině:
| 1. paprsek | síla | energie | čin | okultista | 
| 2. paprsek | vědomí | expanse | iniciace | pravý mystik | 
| 3. paprsek | přizpůsobení | rozvoj | evoluce | mág | 
| 4. paprsek | vibrace | odezva | exprese | umělec | 
| 5. paprsek | myšlení | vědění | věda | vědec | 
| 6. paprsek | oddanost | abstrakce | idealismus | oddaný stoupenec | 
| 7. paprsek | inkantace | magie | rituál | provádějící rituály | 
Dobře si zapamatujme, že tady je řeč o učednících. Později podle míry jejich pokroků se jejich různé směry přibližují a spojují. Všichni žáci byli kdysi mágy, protože všichni byli na třetím paprsku. Nyní se jedná o mystiky a okultisty a jejich možné sloučení. Pozorným studiem výše uvedeného si můžeme uvědomit, že problémy mezi mysliteli a učedníky všech skupin vznikají z jejich ztotožňování se s nějakou formou a v důsledku toho neschopnosti rozumět aspektům ostatních. Ale čas plyne, a když přijdou do bližšího styku s oběma podstatnými pro ně Mistry (jejich vlastním vnitřním Bohem a jejich osobním Mistrem), tehdy zmizí neschopnost spolupráce a propojení osobního užitku se společným dobrem, a komunita úsilí, jednota záměru a vzájemná kooperace nahradí dnes tak velmi viditelnou divergenci. Možná by bylo dobré o tom přemýšlet, v tom se ukrývá klíč k pochopení této záhady a pro mnohé - úzkosti.
Zdroj: Alice Bailey & Djwhal Khul "Initiation, Human and Solar"
© Preklad: Alina Motyková, Lydie Chytrová, Ludmila Kaletová, Yezid
exkluzívne.cez.okno