Zohar

kniha_zohar

Michael Laitman

 

Michael Laitman

Zakladatel a president Institutu vzdělávání a výzkumu kabaly, jehož cílem je učení a sdílení autentické kabaly. Profesor ontologie, PhD ve filozofiii a kabale a MSc v bio-kybernetice. Žák kabalisty rava Barucha Šaloma Ashlaga (Rabaše), prvorozeného syna a následníka velkého kabalisty rava Jehudy Ašlaga, známého jako Baal HaSulam (vlastník žebříku) pro svůj Sulam (žebřík) – komentář ke Knize Zohar. Více na http://laitman.cz/.

 

Zohar

Zohar nebo též Sefer ha-Zohar (hebrejsky: ספר הזוהר, dosl. Kniha Záře) je kolekce komentářů k Tóře, zamýšlených vést lidi, kteří již dosáhli vysoké duchovní úrovně, ke kořenu (pramenu) jejich duší.

Zohar obsahuje všechny duchovní stavy, které lidé prožívají, jak se jejich duše vyvíjejí. Na konci procesu duše dosáhnou toho, o čem kabalisté pojednávají jako o "konci nápravy," nejvyšším stupni duchovní celistvosti.

Pro ty, kteří nedosáhli duchovní úrovně, vypadá Zohar jako sbírka alegorií a legend, které mohou být interpretovány a vnímány každým jednotlivcem odlišně. Ale pro ty, kdo duchovní úrovně dosáhli, tedy pro kabalisty, je Zohar praktickou příručkou k vnitřním akcím, které člověk provádí za účelem objevení hlubších, vyšších stavů vnímání a pocitů.

 

Pro koho je Zohar

Jak již bylo zmíněno výše, Zohar byl napsán pro lidi, kteří již dosáhli duchovního vnímání. Obsahuje zobrazení rabína Šimona Bar Yochaie (Rašbiho), který dosáhl všech 125 stupňů duchovního žebříku. Rašbi celou cestu vyjádřil na papíře a nazval ji Zohar (v hebrejštině "Záře").

Zohar je postaven tak, že jen ti, kteří dosáhli duchovní úrovně, mohou těžit z toho, co v něm čtou. Než člověk začne studovat Zohar, musí znát další texty, které vysvětlují, jak správně rozumět textu v Zoharu.

Původ Zoharu

Podle všech kabalistů, a jak je napsáno na začátku knihy, byl Zohar napsán rabínem Šimonem Bar Jochajem (Rašbim), který žil v 1. - 2. století našeho letopočtu. V scholastických kruzích najdete názory, že byl Zohar napsán v 13. století kabalistou rabínem Mošem de Leonem. Tento názor je v rozporu se slovy rabína Mošeho samotného, který napsal, že byla kniha napsána Rašbim.

V kabalistických kruzích je mnohem důležitější otázka proč byl Zohar napsán, než kdo ho skutečně napsal. Účelem Zoharu je, aby byl lidem příručkou k dosažení pramenu jejich duší.

Cesta k pramenu lidské duše se skládá z 125 úrovní. Rabi Jehuda Ašlag píše, že kabalista, který těmito fázemi prošel a sdílí s autorem knihy stejné vnímání, vidí, že autorem nemohl být nikdo jiný než Rašbi.

Proč byl Zohar tak dlouho ukryt?

Zohar byl držen v utajení po 900 let, mezi 2. a 13. stoletím, protože ti, kteří vládli jeho moudrosti, viděli, že v jejich čase jej lidé nepotřebovali a nepochopili by jej.

Až v 16. století povstal kabalista, který vysvětlil základy kabaly - svatý Ari, rabín Izák Luria (1534-1572). Ari oznámil, že počínaje jeho dobou je kabala připravena otevřít se všem.

Komentáře k pracím Ariho a k Zoharu se objevily až v 20. století - století, které bylo svědkem nejprudších výbuchů lidských tužeb v historii. Během této doby se objevila unikátní duše - duše rabína Jehudy Ašlaga (Baal HaSulama). Baal HaSulam vysvětlil moudrost kabaly cestou, které naše generace mohla porozumět. Navíc byl Baal HaSulam jediným kabalistou 20. století, který napsal komentáře k Zoharu a k pracím Ariho.

To neznamená, že před ním nebyli velcí kabalisté, ale jen to, že jejich práce nejsou současným studentům lehce pochopitelné. Popularita a velká poptávka dnešní generace po kabale, svědčí o připravenosti naší generace absorbovat její univerzální vzkaz a porozumět autentickým textům, které mluví o kořenu naších životů, a jak jej dosáhnout.

 

Kde najdu více o Zoharu?

Dokonce ani dnes nemůže být Zohar pochopen a cítěn přímo. Než jeden k této knize přistoupí, musí v duchovnu splňovat určité předpoklady. Největší kabalista naší doby, rabín Jehuda Ašlag (Baal HaSulam) napsal instrukce k Zoharu právě proto, aby usměrnil přístup člověka k této těžké knize předtím, než ji začne studovat.

Takové články kultivují duchovní kvality člověka k vnímání Vyšší reality. Navíc tyto texty poskytují vědomosti o tom, jak přistupovat k určitým termínům, frázím a konceptům v Zoharu, maximalizují jeho využití jako příručky pro dosažení duchovna a chrání nás předtím, abychom se ztratili v materializovaných zobrazeních, které je lidská mysl náchylná vytvářet.

Bnei Baruch neposkytuje pouze tyto úvody, ale i bezplatné lekce k nim, stejně jako kratší články popisují koncepty Zoharu a jak se připravit k setkání s těmito koncepty.

Objevení Zoharu znamená objevení Vašeho vnitřního světa a jeho neomezeného potencionálu. Bnei Baruch Vám přeje úspěch ve Vašem duchovním postupu!

 

Obsah Zoharu

  • Zohar - hlavní část, vydávaná obvykle ve třech svazcích, obsahuje výklady k Tóře uspořádané tematicky podle jednotlivých parašjot. Nebsahuje všechny parašjot, pouze od Berešit do Pinchas a dále z Deuteronomia Va-etchanan, Va-jelech a Ha'azinu. Formou textu se jedná o mystický midraš, ve kterém hraje hlavní roli především Rabi Šim'on bar Jochaj a jeho žáci. Obsahuje množství narativních pasáží a legend. Citovaný text se uvádí v pořadí díl (1,2 nebo 3)/číslo stránky/folio (a nebo b). Zohar obsahuje kromě vlastního textu i tyto části, které někdy bývají vydávány separátně:
    • Sifra di-cni'uta - Kniha skrytého. Krátký spis, velmi temného a obtížného slohu (2:176b–179a).
    • Idra raba - Velké shromáždění popisuje shromáždění Rabiho Šim'ona bar Jochaje a jeho žáků, obsahuje diskuze týkající se prvního (dokonalého) člověka - Adam kadmon. Gershom Scholem se domnívá, že tvoří výklad k obtížnému textu Sifry di-cni'uty (3:127b–145a).
    • Idra zuta - Malé shromáždění popisuje setkání Rabiho Šim'ona bar Jochaje a jeho žáků před jeho smrtí. Obsahuje podobné diskue jako Idra raba. Tato část uzavírá původní Zohar (3:287b–296b).
    • Idra de-vej Maškena - Shromáždění v domě (příbytku) svatostánku. Diskuze nad tématem svatostánku, velká část se zabývá tajemstvím modliteb (2:127a-146b).
    • Hechalot - Chrámy. Popis sedmi paláců - chrámů v Gan Eden, skrze které vystupují duše a modlitby k Bohu. Velký důraz na angelologii. Jsou dvě verze, druhá je delší a obsahuje kromě prvních sedmi paláců i popis „sedmi paláců nečistoty“, což je kabalistická vize pekla (2:244b–262b).
    • Raza de-razin - Tajemství (všech) tajemství. Krátká pasáž založená na Ex 18,21, vykládá o mj. i o hádání z ruky (chiromantie) (2:70a–75a).
    • Saba (Sava de-mišpatim) - Stařec. Přídomek de-mišpatim je zde proto, že je vložen jako část do paraši Mišpatim (2:94b–114a). Obsahuje rozmluvu rabiho Je'ivy, starého mudrce a kabalisty, nad tématem duše a otrocví v Tóře.
    • Januka - Dítě. Výklad zázračného dítěte mj. k Birkat ha-mazon (3:186a–192a).
    • Rav Metivta - Představený ješivy. Popis snové cesty Rabiho Šim'ona bar Jochaje a jeho žáků do Gan Eden, nebeské akademie a tajemství duše (3:161b–174a).
  • Ra'aja mehemna - Věrný pastýř, v kabalistických spisech je titulem „Věrný pastýř“ označován Mojžíš. Tento spis je věnován mystickému významu micvot. Popisuje setkání Rabiho Šim'ona bar Jochaje a jeho žáků s Mojžíšem. Struktura spisu je výklad parašjot, především z knih Numeri a Deuteronomium, avšak v některých aspektech je odlišná od struktury hlavní části Zoharu.
  • Hašmatot a Tosafot- „Vynechané“ a „Dodatky“. Látka, která byla vynechána, eventuálně později dodána k vlastnímu Zoharu.
  • Zohar chadaš - Nový Zohar. Kombinace mystických výkladů k jednotlivým parašjot (ne ke všem), doplněn o dva ucelenější a významnější celky, Sitrej Tora a Midraš Ne'elam.
    • Midraš ha-ne'elam - Skrytý midraš. Midraš k Tóře, rozdělený mezi Zohar a Zohar chadaš. Kromě toh existuje Midraš ha-ne'elam k Rut a Midraš ha-ne'elam k Písni písní, obojí jako sučást Zohar chadaš, ačkoli midraš k Rut byl vydán i jako samostatný spisek (pod titulem Tapuchej zahav - „Zlatá jablka“).
    • Sitrej Tora - Tajemství Tóry. Další z řady kabalistických výkladů Tóry, uspořádaný podle pořadí jednotlivých parašjot knihy Genesis.
    • Zohar k Pisni písní je rozšířením první kapitoly v podobném duchu, jako vlastní text Zoharu. (1d–75b).
    • Kav ha-mida - Míra. Výklad Šema formou diskuze mezi Rabim Šim'onem bar Jochajem a jeho synem (56d–58d).
    • Sitrej otijot - Tajemství písmen. Diskuze na tématem písmen Božích jmen (1b–10d).
    • Mystický výklad vize válečného vozu (merkavy) v 1. kapitole Ezechielova proroctví, bez jakéhokoli titulu (37c–41b).
    • Ta chazei - Pojď a viz. Krátký anonymní mystický výklad ke knize Genesis.
    • Tikunej Zohar. Samostatný spis podobný spisu Ra'aja mehemna. Obsahuje komentář k paraše Berešit, rozdělený do sedmdesáti částí (tikunim) podle sedmdesáti aspektů Tóry. Každá z těchto částí začíná slovem Berešit - „na počátku“. Kromě mnoha jiného obsahuje i část nazvanou Patach Elijahu, která se objevuje v řadě sidurů a je mystickou výpovědí proroka Elijáše ohledně Boží jedinosti.


Vliv Zoharu
 
Zohar velkým způsobem ovlivnil kulturu a myšlení judaismu. K Zoharu poměrně záhy začaly vznikat anonymní nebo autorské komentáře, které se přidružovaly k původnímu dílu. Zohar natolik ovlivnil vnímání mystiky, že se stal nedůležitějším kabalistickým dílem vůbec a dodnes je někdy velmi nepřesně označován za „Bibli kabalistů“ nebo „svatou knihu“ kabaly, což jen odráží obrovský respekt, který se mu mezi kabalisty dostávalo. Není pochyb o tom, že hlavní zásluhu na tom mělo fiktivní autorství připsané Rabimu Šim'onu bar Jochajovi. Dnes je na neortodoxních ješivách Zohar nadále probírán, ovšem spíše jako zdroj mystické tradice judaismu a jako jeden z mála dochovaných pramenů uvažování vrcholně středověkého židovstva.